Na čaj o piatej v šatoch s gátrami

Lidové ornamenty na dámských šatech padesátých let

na čaj o piatej v šatoch s gátrami

Jeden ze zajímavých módních trendů padesátých let představují aplikace tradičních lidových výšivek na nejrůznější druhy moderního oblečení. Byly to především modely oděvního družstva Detva, které využívaly florální motivy a ornamenty z krojů jižního a středního Slovenska. Zvlášť ceněné byly čičimanské výšivky, které jsou pravděpodobně balkánského původu, ale i tak patří k nejstarším na Slovensku. Tyto vzory nebyly aplikovány jen na lněná plátna a přírodní hedvábí, ale také na moderní materiály a střihy, které s lidovými kroji neměly nic společného.

 

Volba lidových ornamentů, jež měly být raději "skromné, než honosné", je v dobových textech spojována s tradičním ženským umem vytvářet "díla neobyčejné krásy a hodnoty". Práce s jehlou nebo háčkem - jako jedny z tradičních dovedností vdané ženy - sice nepatřily mezi ideální dovednosti občanky socialistického státu, ruční práce se nicméně jevily jako vhodná oddychová činnost. Přebírání ornamentů lidového umění se při volbě vzorů jeví jako nejschůdnější cesta. Po polovině padesátých let totiž stále platila usnesení Sjezdu národní kultury z roku 1948. Literární kritik a teoretik umění Ladislav Štoll tehdy brojil proti úpadkové avantgardě, a v kontrastu k jejímu subjektivismu a solipsismu vytýčil novou linii socialistické kultury, v níž nebude místo pro žádný z formálních objevů moderního umění. Arnošt Kolman, který se vrátil do Československa ze Sovětského Svazu, dokonce pořádal osvětové přednášky, v nichž pranýřoval nošení vázanek, šperků a dalších ozdob jako přežitky starého kapitalistického světa, které mají zmizet společně s poraženým ekonomickým systémem. Ministr kultury Václav Kopecký už koncem 40. let osvětlil, co znamená plánované "zlidovění kultury": masy nesmí být napříště krmeny odpadky kulturní produkce, "na jejichž šíření kapitalističtí kořistníci ještě cynicky vydělávali"; v socialistickém státě bude lid užívat jen zdravých plodů pokrokové kulturní výroby. Při formování sjednocené Národní fronty šlo nejen o soustředění distribučních kanálů pod státní kontrolu, ale také o novou estetiku: socialistické umění mělo čerpat z pokladnice národního dědictví. Vedle realistické linie českého umění, reprezentované Maxem Švabinským, to měl být též odkaz lidové tvořivosti.

 

na čaj o piatej v šatoch s gátrami

 

Ačkoliv generální linie socialistického realismu začala už v polovině padesátých let ztrácet na síle, myšlenka národní lidové kultury zůstávala živá. Příkladně ji naplňovala i konfekce slovenského oděvního závodu Detva svými moderními kroji. Protože tovární produkce nestačila pokrýt rostoucí poptávku, byly vydávány podrobné návody k domácí výrobě. Ukázky lidových výšivek (a dalších ručních prací) představovaly neformální katalogy, v nichž "zajímavé ornamenty" pozbývaly původní funkce a získávaly hodnotu nejen čistě estetickou, ale také ideologickou. Ženy směly opět nosit večerní šaty poplatné buržoazní módě středních vrstev - třeba na čaj o páté, protože lidový ornament, aplikovaný na lemech, kapsách nebo výstřizích toalet, je jako talisman opět sbližoval s proklamovanými ideály socialistické společnosti.

 

na čaj o piatej v šatoch s gátrami

 

Citace a snímky Karola Kállaye jsou z knihy M. Kováčové a Z. Valové Naše ručné práce. Bratislava: Práca, 1958.

 

"Zatímco ve Francii nebo Itálii je dnes ruční krajka více méně museálním unikátem", tvrdila Marie Bendová v roce 1957, "československá krajka se stále používá na oděvech našich žen." Krajka se jako součást kulturního dědictví československého lidu stala spíš žádaným vývozním artiklem. Výrobky družstva Vamberecká krajka nebo modely Textilní tvorby se prodávaly právě do Francie, Itálie nebo Belgie.

 

Sametová sukně ozdobená vambereckou krajkou, model Textilní tvorby popisovaný v časopise Mladá vesnice (1957) jako "mladistvé společenské oblečení".

 

Sametový kostymek s klopami z vamberecké krajky. Snímek z časopisu Mladá vesnice (1957). Stejně jako na předchozím snímku, také zde je patrná snaha vytvořit luxusní prostředí pro exkluzivní exportní zboží.

 

pavel ryška

 

Klíčová slova:

lidové ornamenty / výšivky / oděvní družstvo DETVA / dámské šaty / lidová kultura