V upomínku na vojenská léta 1958—1960

Reportážní kresby z památníčku vojína Kuličky

V upomínku na vojenská léta 1958–1960

Vedle fotografických alb bývaly standardní oporou autobiografické paměti svazky v ozdobných deskách, zaplněné citáty proslulých básníků a populárními obrázky. Stejně jako pečlivě vybrané a sestavené konfigurace snímků, mohla se také omezená paleta symbolických zobrazení, promísená na stránkách památníčků s instantní životní filozofií, stát (s jistým časovým odstupem) zdrojem konfabulací. Obrázky z památníku vojína přezdívaného „Kulička“, který v letech 1958 až 1960 sloužil v Sokolnicích u Brna, by však mohly úspěšně vzdorovat známé tendenci paměti ke zkreslování vzpomínek, při níž obranné mechanismy vytěsňují nebo zlehčují kdysi nepříjemné situace. Památníček totiž obsahuje nejen indiferentní zobrazení vojenské techniky s neutrálnm věnováním, ale také řadu reportážních kreseb, které jsou autentickými momentkami z „vojenského života“.

Působí jako autentické momentky z „vojenského života“ a pravděpodobně vznikly v rozmezí několika týdnů, možná i dnů. Zároveň ale naznačují, že jde o zhuštěnou kroniku dvou let: památníček začíná obrázkem nováčka, „ucha“ s odstávajícíma ušima, který myslí na nesnesitelně dlouhou řadu dní „vojny“, a končí sebevědomým „mazákem“ s cigaretou v koutku úst. Mezi „uchem“ a „mazákem“ jsou zachyceny bezprostřední reakce na realitu základní vojenské služby: promrzlý voják na stráži před zamaskovaným dělem; šťastný voják s napěněnou sklenicí; zpocený voják na žhavém letním slunci... Kresby zaznamenávají šikanu nadřízených i starších kolegů, nevyhýbají se momentům ponížení a zachycují pot a slzy; kouření cigaret, popíjení piva a další drobné radosti se střídají s obrázky uřvaných poddůstojníků ve vyvážené směsi, která nebyla cenzurována. Nevíme, jestli majitel alba neměl později příležitost provést selekci obrázků nebo mu chyběl důvod vzpomínkami manipulovat; jisté je, že z památníčku vojína Kuličky nebyl vytržen jediný list.